územní plánování v Praze

Metro D bez stanic! Ale ne, je to jen mediální zkratka, jak vysvětluje v rozhovoru pro iDnes náměstek pro dopravu, Petr Dolínek.

Myšlenka je prostě vyrazit napřed tunel a pak teprve stavět stanice a další. Protože samozřejmě, dostat stavební povolení na tunel je jedna věc, vykoupit všechny potřebné pozemky a vyřešit všechny potřebné náležitosti na povrchu druhá, poněkud náročnější. Přesto Dolínek tvrdí, že i taková věc je pro Prahu lepší, než nedělat nic.

Dobře. Co přesně tak strašně moc nemůže počkat? Co všechno může být ztraceno tím, když odmítneme pokračovat ve stylu "stavět za každou cenu", co všechno vyvažuje problémy, které mohou nastat, když musí stavby zasahující na povrch, právě ty, se kterými je teď problém, respektovat už existující podzemní dílo? Co všechno se pak bude muset v projektu ohnout, co všechno se bude muset na sílu vyvlastnit (a potenciálně se o to 20 let soudit), co všechno důležitého se nakonec nerealizuje, protože třeba náhodou dojdou peníze a bude se to muset seškrtat? Pro co se zase bude argumentovat tím, že už to nejde změnit, protože to musí navazovat na už postavené a pro co se zase stane z navazujících plánování jen fraška, kdy nebude už nic možné plánovat?

Zamyslel jsem se nad tím a nic mě nenapadlo.

Vlastně jo. Bude možné ještě v tomhle volebním období poklepat na základní kámen a vyfotit se u toho.